Za postrach moří jsou obvykle považování lidožraví žraloci, obří chobotnice a další nestvůry z filmových thrillerů. Málo se ví, že mnohem větší nebezpeční mohou představovat zdánlivě neškodné, bezzubé a malé medůzy.

Setkání s nimi ovšem nemusí být o nic méně dramatické, než scény z filmů Stevena Spielberga. A někdy může být i stejně osudné. Až do poloviny minulého století zaznamenávali v australskcých vodách záhadná úmrtí lidí koupajících se v moři. Postižený - většinou dítě, starší či nemocí oslabený člověk - se vypotácel z moře a v křečích zakrátko zemřel. Na záhadného vraždícího tvora se opakovaně pořádaly neúspěšné zátahy se sítěmi, dokud biologové nezjistili, že nejde o neznámou jedovatou rybu, ale o nepatrnou medůzu.

Portugalská galéra

Plavec vychutnávající mořské vlny daleko od břehu si nejdříve nevšiml ničeho zvláštního. Snad jen toho, že pár metrů od něj hnal vítr vodou něco, co vypadalo jako pomačkaný igelitový sáček. Vzápětí ucítil ochromující palčivou bolest. Ani neví, jak se dostal ke břehu. Tam zjistil, že přes nohy a záda se mu táhnou ohnivě rudé podlitiny. Bolest však neustupovala a jeho celkový stav se rychle zhoršoval od celkové nevolnosti až k dušnosti a poruchám srdeční činnosti. Teprve po několika dnech v nemocnici byl mimo nebezpečí.

Později se dozvěděl, že se patrně setkal s tvorem nazývaným portugalská galéra (měchýřovka portugalská) a rozšířeným ve všech teplých mořích včetně Středozemního. Jde o trubýše vzdáleně příbuzného medůzám, jehož žahavá vlákna se táhnou od průsvitného vaku plovoucího na hladině do vzdálenosti až 30 metrů. Na takovéto setkání lze doplatit i životem -jed žahavých buněk trubýše bývá v literatuře přirovnáván k jedu kobry.

Medůzy ovšem (stejně jako ostatní tvorové) nemají políčeno na člověka. Jejich žahavá vlákna jim slouží k omračování nebo usmrcování kořisti a nahrazují tak vlastně jejich neschopnost aktivně lovit. Není bez zajímavosti, že některé ryby jsou vůči jedu odolné a žijí s určitými druhy medůz v symbióze. Například medůza kořenoústka hrbolatá poskytuje mezi svými vlákny ochranu mladým treskám. Velká většina medůz je také pro člověka neškodná, pokud ovšem nevíme, co máte před sebou, tak se tomu raději velkým obloukem vyhněte. Dobrou ochranou je také i tenký neoprenový oblek.

Článek od autora Jana A. Nováka
www.novakoviny.cz

Mé osobní setkání s "mořskou kobrou" bylo docela blízké a tak jsem rád, že jsem nedopad jako řada nešťasníků,kteří si její vlákna vyzkoušeli na vlastní kůži.

Pro poučení všem - je krásná,lákavá,není na hladině téměř vidět a je velmi jedovatá!!!

vyfotil.
Petr Král