Studium velryb je poměrně obtížné, protože tato zvířata žijí dlouho, rozmnožují se pomalu a silně migrují. Většina velryb žije přibližně 40 let, avšak některé, například plejtvák myšok, se může dožít až 90 let. Velryba černá se zase může dožít extrémně vysokého věku. V roce 1993 byl aljašskými Innuity uloven velký samec, který měl v těle zapíchnuto ostří kamenné harpuny. Vzhledem k tomu, že tento druh harpuny se nevyskytoval po roce 1900, soudí se, že některé jednotlivé kusy se mohou dožívat více než 100 let.

Protože je velmi obtížné přesně velryby počítat a změny v populaci se odehrávají velmi pomalu, nedá se v průběhu studie trvající několik let jednoznačně určit, zda se populace zvyšuje nebo snižuje. Velikost populace některých velryb není známa s větší přesností než plus mínus 50 procent.

Je však známo, že velryby se nalézají ve všech oceánech a při dobrých okolnostech je lze pozorovat téměř z kterékoliv přímořské země. Pozorování velryb (whalewatching) se stalo populárním již ve více než 87 zemích celého světa. Unikátní chování a vlastnosti, které velryby předvádějí, se staly přitažlivé a fascinující pro mnohé pozorovatele divoké přírody.

Několik základních údajů o velrybách:

Existují dvě základní skupiny velryb: ozubení a kosticovci. Ozubené velryby zahrnují vorvaně a mnoho menších druhů jako například narval a běluhu. Kosticovité velryby mají místo zubů stovky plátků podobných hřebenu, které jsou tvořeny ze ztvrdlých vlasů. Ty tvoří síto, kterými tyto velryby filtrují potravu z vody.

Většina velkých velryb se živí převážně drobnými živočichy podobnými mořským ráčkům, kterým se říká krill.

Plejtvák obrovský je největší živočich, jaký kdy na zemi žil. Běžně dosahuje délky 25 metrů.

Velryby mají mléčné žlázy, kterými krmí svá mláďata. Mládě velryby jižní vypije až 200 litrů mléka každý den.

Velryby, stejně jako lidé, mají srdce se čtyřmi komorami.