Ještě začátkem devadesátých let zájemce o potápění, nebo potápěč u něhož byla zjištěna diagnoza asthmatu bronchiale (AB) , dříve nazývaného záducha, byl automaticky doživotně diskvalifikován z potápění. Trendem moderní medicíny není vytváření zákazů a zamezení provozování určitých sportovních aktivit, ale naopak hledání způsobů, jak je umožnit a přitom nepoškodit zdraví pacienta.Tedy hledání doporučení, mnohdy individuálně zaměřených, které aniž by došlo k poškození zdraví dovolí za jistých podmínek se věnovat potápění. Toto je také smysl konzultační činnosti ambulance potápěčské medicíny DAN Europe a naplňování mise této mezinárodní nadace (Diving Alert Network=mezinárodní záchranná potápěčská síť).

V souvislosti s rozvojem medicínských poznatků , vývojem nových léků a pokrokem v potápěčské medicíně je dnešní situace zcela jiná a za jistých okolností se může asthmatik dále věnovat svému sportu a dokonce s ním i začít.

Průduškové asthma je zánětlivé onemocnění při kterém průdušky reagují na nejrůznější podněty křečí hladkého svastva a zúžením svého průsvitu, zvýšenou produkcí hlenů, která může vést až k uzávěru průdušek hlenovou zátkou. Asthma se projevuje záchvaty dušnosti, které mohou být vyvolány nejrůznějšími zevními podněty-extrinsic asthma-přecitlivělost na pyly,prach, roztoče, zvířecí srst, nebo vnitřními podněty- intrinsic asthma- reakce na léky (např. aspirinové asthma), chlad (studená voda !), stres, námaha (potápění v proudech !) a jiné.

Při sestupu pod hladinu dýchá potápěč dýchací medium (nejčastěji vzduch) o stejném tlaku jako je celkový okolní tlak.Při sestupu tedy dochází ke stlačení dýchacího media podle Byole –Marriotova zákona.Při výstupu musí vzduch volně expandovat z plic a pokud jsou dýchací cesty zúženy nebo dokonce zcela křečí hladké svaloviny průdušek uzavřeny, jak tomu napříkladu při záchvatu průduškového asthmatu, nemůže expandující vzduch volně odcházet z plic. Postupná expanze vzduchu vede k barotraumatu plic přetlakem při výstupu (barotrauma =poškození tlakem, ) a případně ke vzduchové embolii, pneumotoraxu a dalším život ohrožujícím komplikacím.

Stejné mechanizmy se rozvíjejí při ucpání průdušek hlenovou zátkou (další příznak AB), které vede k uvěznění vzduchu za překážkou (tzv. air trapping).Při výstupu bez ohledu na výstupovou rychlost tímto mechanizmem uvězněný vzduch expanduje a mechanicky působí poškození plic ve smyslu barotraumatu (prasknutí plicních sklípků mechanické poškození plicních struktur).

Hlavními riziky při potápění asthmatiků je tedy následující : 1. barotrauma plic,pneumotorax (vzduch v pohrudniční dutině) a plynová embolie se ztrátou vědomí, panické chování pod vodou, tonutí a utonutí),2.snížená tolerance fyzické námahy.3.vyšší výskyt dekompressní nemoci u potápěčů s AB než u neasthmatiků.Příčinou vyššího výskytu dekompresní nemoci může být chronický zánět spojený s produkcí určitých zánětlivých složek-tzv. komplementu.

Ten může učinit potápěče citlivějším k dekompresní nemoci.

Podle statistik však naštěstí k náhlým záchvatům AB pod vodou dochází minimálně

Moderní léčba a způsoby jejího monitorování u tzv. léčbou kontrolovaných forem AB u disciplinovaného a poučeného pacienta umožňují v období stabilizace rekreační potápění.Je účelné a nezbytné, aby asthmatik dobře zvládal techniku selfmonitoringu (sebevyšetřování) pomocí výdechoměru (peak flow meter ). Podle zjištěných hodnot vrcholové výdechové rychlosti a její individuální denní variability se naučí pacient-potápěč rozpoznat závažnost svého stavu dříve než subjektivně začně vnímat obtíže (sevřený dech, stížené dýchaní, kašel). Tzv. vrcholová výdechová rychlost se totiž objeví dříve než tyto příznaky a upozorní potápěče na nebezpečí a nutnost úpravy léčby. Pacient se naučí sám si upravit dávky užíváných léků včetně tzv.rychle působících betasympatikomimetik v inhalační formě („roztahovačů průdušek“) jako jsou například firemní preparáty Berotec N, Ventolin, Ecosal a jiné.Tyto léky je vhodné také použít před předpokládanou zvýšenou fyzickou námahou a mít je i v kapse potápěčského žaketu.Dalším důležitým předpokladem k potápění je dobrá comliance (spolupráce) lékaře a potápěče.

Podle svých zkušeností z ambulance potápěčské medicíny DAN Europe mám v péči disciplinované kontrolované asthmatiky, které se věnují potápění.Samozřejmým předpokladem lékařského souhlasu s potápěním- fitness to dive (FTD) je detailní vyšetření kvalifikovaným specialistou (pnemolog nebo alergolog) ve spolupráci se specialistou potápěčské medicíny.Kriteria k posouzení, která používám vychází s nejnovějších doporučení lékařské subkomise EDTC (European Diving Technoly Committee).U těžkých , labilních, nebo léčebně těžce ovlivnitelných forem asthmatu, stejně jako v případě námahou indukovaných těžších forem AB však potápění není i v dnešní době možné a je kontraindikováno.

V případě pylové sezony u asthmatiků s přecitivělostí na pyly také potápění nedoporučuji.

Navíc většina asthmatiků mívá i projevy alergické rýmy (jednou z jejích forem je i senná rýma) a tím sníženou nosní průchodnost nosu (otok nosní sliznice), což vede k potížím s vyrovnávání tlaku ve vedlejších nosních dutinách.Tyto potíže, jakož o problematika některých volně prodejných protialergických léků ( Zyrtec, Zodac) bude řešena v jednom s příštích příspěvků.

MUDr.Pavel Macura

Potápěčská ambulance DAN Europe

www.daneurope.org

www.potapecskamedicina.cz

Uveřejněno se svolením autora.Publikováno v časopise Dobrá Voda léto/2006

Přehled článků